Srpen 2008

Hanson-foto..

28. srpna 2008 v 13:25 | angel
Tak tohle je skupina Hanson..Tady jsou malinký...(vlevo Issac, vpravo Taylor a dole je Zac)...Zacovi tady mohlo bejt tak kolem 12-14let..:)
Tak a tady už jsou všichni velký kluci...jsou k sežrání...
Teď jenom Taylor...
ZAC..
A nejstarší je Issac..
...
tak tohle je skupina hanson...ale bohužel mám pro vás špatnou zprávu...všichni už jsou zadaní..
Zac(nejmladší) se svojí manželkou...
Issac(nejstarší) se svojí maželkou...
a bohužel i Taylor má manželku..:´(...

Životopis o skupině Hanson

28. srpna 2008 v 13:05 | angel |  Music is my life..

SKUPINA HANSON:-*

Hanson

Datum založení:1992Členové:od: 1992 Jordan Taylor Hanson (klávesy, piano)
od: 1992 Zachary Walker Hanson (bicí nástroje)
od: 1992 Clarke Issac Hanson (kytary)
O skupině:
Isaac, Taylor a Zachary jsou první tři děti Clarka Walkera Hansona (nar. 1. červen 1954) a Diany Frances Hansonové, rozené Lawyerové (nar. 30. dubna 1954). Rodina Hansonových dále "zahrnuje" mladší sourozence Jessicu Grace (nar. 31. července 1988), Avery Laurel (nar. 4. listopadu 1990), Joshuu Mackenzieho (nar. 7. ledna 1994) a Zoë Genevieve (nar. 14. ledna 1998).

Skupina původn vystupovala pod názve The Hanson Brothers. Tři mladí chlapci zpívali a cappella a nahráli písně jako "Rockin' Robin", "Splish Splash" a "Johnny B. Goode" stejně jako jejich vlastní písně. Jejich první vystoupení jako profesionální skupiny se uskutečnilo v roce 1992 na festivalu Mayfest v Tulse.

Všichni tři chlapci se nejprve učili hrát na piano. Později si Isaac koupil kytaru z druhé ruky, Taylor si vypůjčil klávesy a Zac dostal starší bicí a založili skupinu. Nahráli několik nezávislých alb. Prvním je album z roku 1992 s názvem "The Beginning", je zpíváno a cappella a texty jsou křesťansky zaměřené. Je zde také zmínka o albu "Early Demo Tape", rovněž roku 1992, ale narozdíl od prvního alba nikde není zveřejněná fotografie. Má být rovněž zpíváno a cappella, ale texty už jsou "světské". Třetím albem je "Boomerang", které se mnohdy uvádí jako první album. Bylo nahráno v srpnu roku 1994, ale vydáno až v roce 1995. A nakonec album "MMMBop" z roku 1996, které obsahuje mimo jiné původní verze písní MMMBop, Thinking Of You a With You In Your Dreams.

Život chlapců se prudce změnil až v roce 1996 při setkání s manažerem Christopherem Sabecem na festivalu South By Southwest v Austinu v Texasu. Rozhodl se, že je bude zastupovat a poslal jejich nahrávky různým nahrávacím společnostem. Zareagoval až Steve Greenberg z Mercury Records a po jejich vystoupení na festivalu Kansas State Fair bylo rozhodnuto.

Album "Middle Of Nowhere" vyšlo 6. května 1997. Jejich popularita vyvrcholila během léta 1997 a Mercury v závislosti na jejich popularitě vydalo video "Tulsa, Tokyo & the Middle Of Nowhere" (které roku 1998 bylo znovu vydáno a to na DVD) a vánoční album "Snowed In". Hanson také odstartovali MOE (Middle Of Everywhere) - časopis fanklubu, jehož vyšlo celkem 12 čísel.

Skupina byla nominována na tři ceny Grammy roku 1998, byla vydána oficiální biografie a v průbhu léta 1998 se Hanson vydali na vysoce úspěšné turné s názvem "Albertane Tour". Z něj bylo vydáno album "Live from Albertane" a následně druhý dokument "The Road to Albertane".

Krátce po tom co se Hanson proslavili, začaly se jejich rané nahrávky objevovat na internetu. Ale hudební soubory byly ve velmi nízké kvalitě. Hanson proto znovu vydali album "MMMBop" bez čtyř nahrávek pod názvem "3 Car Garage". Album "Boomerang" znovu vydáno nebylo, částečně z důvodu, že Hanson na tom albu nehráli na žádné nástroje. Pouze tři písně z tohoto alba se objevili na prvním MOE CD.

V roce 2000 Hanson vydali svoje druhé studiové album "This Time Around", ale kvůli nízkým tržbám přestala jejich nahrávací společnost sponzorovat jejich náklady na turné, proto si Hanson v průběhu léta a podzimu 2000 vše platili sami.

V roce 2001 Hanson opustili nahrávací společnost Island Def Jam kvůli sporům s manažery, pro které nebyly jejich nahrávky dostatečně komerční a odmítli tak na 80 nahrávek. Hanson si založili vlastní společnost s názvem "Three Car Garage", jejíž nahrávky jsou v USA distribuovány "Alternative Distribution Alliance", v Evropě společností "Cooking Vinyl", v Asii společností "Sony BMG" a různými dalšími distributory po celém světě.

Hanson se v létě 2003 vydali na tůrné "Underneath Acoustic". Bylo složeno z akustických verzí jejich nahrávek pro plánované album "Underneath". To bylo vydáno 20. dubna 2004 a umístilo se na 1. místě amerického žebříčku nezávislých alb a na 25. místě amerického žebříčku 200 nejlepších alb.

Na podzim 2005 se Hanson vydali na turné, aby podpořili jejich album "The Best Of: Live and Electric". Zároveň navštívili několik vysokých škol na promítaní dokumentu "Strong Enough To Break", který popisuje jejich spor se společností Island Def Jam při nahrávání alba "Underneath".

V únoru 2007 byla na iTunes zveřejněna první epizoda seriálu-dokumentu "Taking The Walk" a zároveň s tím i seriál-dokument "Strong Enough To Break", které jsou zde ke stažení zdarma.

Na konci února bylo v Japonsku vydáno jejich druhé nezávislé album "The Walk", to bylo v dubnu vydáno v Anglii a v červenci v USA.


Tak tohle je skupina Hanson..Tady jsou malinký...(vlevo Issac, vpravo Taylor a dole je Zac)...Zacovi tady mohlo bejt tak kolem 12-14let..:)
Tak a tady už jsou všichni velký kluci...jsou k sežrání...
Teď jenom Taylor...
ZAC..
A nejstarší je Issac..
...
tak tohle je skupina hanson...ale bohužel mám pro vás špatnou zprávu...všichni už jsou zadaní..
Zac(nejmladší) se svojí manželkou...
Issac(nejstarší) se svojí maželkou...
a bohužel i Taylor má manželku..:´(...

Životopis-SUM 41

28. srpna 2008 v 13:02 | angel |  Music is my life..
Sum41


Datum založení:1996
Členové:Deryck Whibley(zpěv, kytara)
Jason McCaslin(baskytara)
Steve Jocz(bicí)
Dave Nizaam Baksh (zpěv, bicí)
O skupině: Skupina byla založena v Ajaxu, na předměstí Toronta v létě roku 1996. Prvními zakládajícími členy byli kytarista a zpěvák Deryck Whibley a bubeník Steve Jocz. Ještě téhož roku se ke kapele přidali kytarista Dave Baksh a baskytarista Mark Spicoluk. Ten se však v roce 1999 rozhodl přejít do kapely kanadské rockerky Avril Lavigne a nahradil ho Jay McCaslin (Cone). Toto složení mají Sum 41 i v současnosti. Všichni se znali už z místní střední školy, kde předtím působili v soupeřících kapelách. Měsíc po Conově příchodu se Sum 41 naskytla velká příležitost, kdy s nimi nahrávací společnost Island Records podepsala smlouvu.

Své první album vydávají v červnu roku 2000 pod názvem Half Hour Of Power. Název je velmi výstižný, celé album totiž trvá asi jen půl hodiny. Kapela jej sice považují za demo, ale už tam se objevují první hity jako Summer, What I Believe či první singl Makes No Diference.


Výkon, který na albu předvedli, jim otevřel cestu ke koncertování se skupinami jako Blink 182, The Offspring či Face To Face. K jejich popularitě ještě více přispělo pozvání na The Warped Tour, kde se znovu setkali s kapelami, jež tehdy ovládali svět punk rocku. V té době ještě velmi nevybouřená kapela natáčí vlastní videa plná všelijakých výstřelků. Tyto nahrávky vydávají později jako součást DVD Introduction To Destruction.

Druhé album, All Killer No Filler, vydávají v květnu roku 2001 opět u Island Records. Na desce je znát ohromný vývoj kapely, ať už ve zpěvu či v metalových prvcích, které se zde objevují. Pilotní singl Fat Lip i celé (později platinové) album má velký úspěch a Sum 41 se ve světových hitparádách umisťují na prvních místech (ČR - Zlatá Medůza - 11. místo). Vstoupili i do TRL charts, což je americká show na MTV. Sum 41 začali na 10. místě, až se postupně 16. června 2001 vyšplhali na 1. příčku. Vyjíždějí na turné Blink 182, kterým dělají předkapelu a později se vydávají i na vlastní turné. Přišli další videoklipy (Fat Lip, Motivation, In Too Deep, Pain for Pleasure), další úspěchy a MTV začíná zaznamenávat jejich činnost. Jejich existence neunikne ani mnoha filmovým tvůrcům a tak se hudba Sum 41 začala prosazovat i na plátně či v televizi. Jedním z nich byl i nový singl What We're All About, který se stává součástí soundtracku k filmu Spiderman. Píseň, která se již objevila v trochu jiné verzi na albu Half Hour Of Power, se dočkala i spidermanovského videoklipu. V něm se mimo Sum 41 a comicsového hrdiny objevil i kytarista ze Slayer, Kerry King, se svým zběsilým sólem.

Kapele, dospívající nejen umělecky, ale i duševně, vychází v listopadu 2002 album Does This Look Infected?. K nové desce se vyjádřil zpěvák Deryck Whibley takto: "Myslím, že jsem se při tvorbě téhle desky moc díval na CNN. A taky se mi zdá, že stárnu. Když jsi mladý, omlouvá to tvoji stupiditu, ale jak vyrosteš, je dobré vědět o všem, co se děje." První singl Still Waiting je politickým protestem a jeho originální videoklip byl neměl uniknout žádnénu z fanoušků ."Vždycky jsme měli rádi míchání stylů," řekl Whibley. "Udělali jsme to na Fat Lip a na dalších našich starších skladbách, kde jsme to zkoušeli s kombinací hip-hopu a punk rocku. Teď chceme udělat metal a melodický rock." Píseň a zároveň další singl The Hell Song je o jednom z blízkých přátel kapely, jež zjistil, že je nakažen virem HIV. Posledním singlem z alba je píseň Over My Head (Better Off Dead). K oběma posledně zmíněným singlům byl natočen i videoklip. Kapela se vydává na další turné, z kterého vychází druhé DVD Sake Bombs And Happy Endings, Live In Tokyo a po jeho skončení se připravuje na natáčení další desky.

V roce 2003 se Sum 41 podílejí na kompilaci Rock Against Bush písní Moron a "vypomáhají" Iggy Popovi s písní Little Know it All, vydaném na albu Skull Ring.

Dalším velmi důležitým mezníkem v historii Sum 41 byla návštěva třetí největší země Afriky, Demokratické re- publiky Kongo, ve společnosti nadace "War Child Canada" v rámci natáčení dokumentu, který má mimo jiné hovo- řit o potlačování lidských práv, stavu uprchlických táborů, úloze dětských armád apod. V červnu 2004, když v zemi vypukla občanská válka, se členové Sum 41 a mnozí další (nejméně 40) civilisté ocitli v přímém ohrožení života.

Z hotelu, na který se střílelo, jim s evakuací pomohl kanadský voják OSN Chuck Pelletier, po kterém kapela poté pojmenovala svoji desku. Během 10denního pobytu se Sum 41 setkali s bývalými dětskými vojáky, oběťmi sexuálního násilí, představiteli OSN a s mnoha obyvateli Konga postiženými válkou. "Do Konga jsme jeli, abychom lidem ukázali, jaká válka je, jak velká tragédie to je pro obyčejné lidi... Musíme se přestat chovat válečnicky," říká bubeník Steve Jocz. "Být na tomto místě, slyšet jak okolo nás létají kulky, slyšet minometnou palbu, vidět všechny ty zraněné, to všechno nás vede k tomu, že musíme dělat víc, abychom pomohli zamezit dalším válkám a ochránit nevinné lidi," přidává k tomu frontman Deryck Whibley. "Válka v Kongu je jedna z největších humanitárních katastrof," říká prezident nadace War Child Canada Hoskins, který rovněž produkoval DVD. "Sum 41 tam jeli, aby vzbudili pozornost veřejnosti na tuto oblast a aby podpořili lidi v Kongu... A sami se přitom dostali do křížové palby. Tohle není dokument o rockové skupině z Kanady, která prchá před kulkami. Je to příběh války, ve které zemřou více než tři miliony lidí. Je to taky příběh o tom, co my, jako lidstvo, i Kanaďané, musíme udělat, abychom těmto nesmyslným tragédiím zamezili,"

Jak již bylo zmíněno, album Chuck bylo pojmenováno po zachránci Chucku Pelletierovi. Kongo bylo inspirací nejen k názvu, ale i k prvnímu singlu nové desky. Píseň We're All To Blame byla do světa vypuštěna už v srpnu 2004. Celého alba se pak fanoušci dočkali v říjnu téhož roku. Pak následovaly další singly Pieces a Some Say, včetně jejich videoklipů. Album je opět jiné než ta předchozí. Je na jednu stranu hodně tvrdé a na druhou se tam najdou téměř popové písně.

V roce 2005 přispěli Sum 41 k albu "Killer Queen: A Tribute To Queen" stejnojmennou písní. Deryckův hlas zde poznáte v trošku netypické podobě. Velice zajímavý sound má i jakási singl deska "Rolling Stone Original" pro tento hudební magazín. Novou zkušeností pro Sum 41 byla malá role ve filmu Dirty Love, kde hráli sami sebe.

Po skončení turné, v prosinci 2005, vydávají Sum 41 v Japonsku live album s 21 písněmi Happy Live Surprise včetně bonusového DVD z koncertu. Prakticky totožné album, avšak bez DVD, je vydáno v březnu 2006 pod názvem Go Chuck Yourself.

Sum 41 vydávají prohlášení, že se připravují na natáčení nové desky, a proto pro rok 2006 omezí svá vystoupení na minimum (naplánovaná je poze tradiční účast na Van's Warped Tour '06). Květen 2006 je však pro fanoušky šok. Po devíti letech působení v Sum 41 oznámil charismatický kytarista Dave "Brownsound" Baksh odchod z kapely. Důvodem byl hlavně rozdílný pohled na další tvorbu kapely. Srdce ho táhlo spíše k metalu, kde by mohl své uměním více uplatnit. Zároveň dodal, že rozchod byl naprosto přátelský. Svůj budoucí hudební život se rozhodl spojit s novou kapelou - Brown Brigade, kterou se svým bratrancem založil.

Deryck se vyjádřil, že Sum 41 nepočítají s nahrazením Dava v kapele, pouze při živých vystoupeních se objeví po jejich boku jiný kytarista, ten však nebude na žádných oficiálních fotkách, videích a nebude mít vliv na tvorbu kapely.

V době koncertního pauzírování Sum 41 (z důvodu nahrávání nové desky) se Cone rozhodl pro založení vedlejší projektu s jeho kamarádem z kapel H2O, Julliet a The Licks Toddem Morsem - "The Operation". Jejich CD by mělo vyjít na podzim tohoto roku. Tato Conova tvorba nemá žádný vliv na chod Sum 41.

Další velká změna proběhla v osobním životě Derycka. Po více než roce zasnoubení (červen 2005) se oženil s kanadskou rockerkou Avril Lavigne. Stalo se tak 15. července 140 km severozápadně od Los Angeles v kalifornském Montecito. Necírkevního obřadu se zúčastnilo 110 hostů.

Aby Sum 41 po delší pauze trošku nabudili fanoušky, spustili vlatní internetový projekt - online show "Road To Ruin". V jednotlivých epizodách ukazují světu zákulisní pohled na sebe samotné - jak se baví, ale i jak pijí a ničí vše, co jim přijde pod ruku. Nové, v pořadí páté, studiové album "Underclass Hero" bylo vydáno 24. 7. 2007. Jak členové kapely předznamenali, vrací se více k punk-rockovému stylu, typickému třeba pro jejich "All Killer No Filler". Prvním songem, který dali Sum 41 fanouškům okusit, byl politický protestsong "March Of The Dogs" (uveden do internetového prodeje), následován prvním singlem "Underclass Hero". Oproti minulým deskám přibylo pomalých písní, z nichž nejzajímavější (zejména po textové stránce) je "So Long, Goodbye", věnovaná Davu Bakshovi. Ač je na albu oficiálně 14 písní, doba "Underclass Hero" jich s sebou přinesla hned 18 (jedna je skrytá, další tři jsou bonusy, které se časem objeví například v singlech).


Pár fotek skupiny SUM 41




Foto SUM 41

28. srpna 2008 v 13:00 | angel |  Music is my life..
Pár fotek skupiny SUM 41

Avril Lavinge-fotky 3

28. srpna 2008 v 12:56 | angel
Tak tady jsem dala pár obrázků Avril Lavinge:)..doufám, že se vám budou líbit:)..
































Sarah McLachlan

28. srpna 2008 v 12:49 | angel |  Music is my life..
Tak tady jsou fotky zpěvačky Sarah McLachlan..bohužel tu není životopis jelikož jsem doposud žádný nenašla jen pár údajů...A proto vás prosím kdydyby jste o nějakém věděli napište mi kde ho najdu do komentářů...Dala jsem sem alespoň nějaké ty fotky...
..
JinAK kdo tuhle zpěvačku moc nezná a chtěl by nějakou hezkou písničku od ní tak vám radím poslechněte si písničku S názvem ANGEL...je to písnička z filmu Město andělů...víc o filmu v rubrice(Moe oblíbené filmy)...

Bathory

26. srpna 2008 v 15:38 | angel |  Bathory

Bathory

Erzsébet Báthory - Alžběta Báthory, narozená 1560, patřila k jednomu z nejvýznamnějších uherských šlechtických rodů, jehož příslušníky byli i polský král Štefan Báthory či sedmihradský kníže Gabriel Báthory. V neméně významném postavení, ve funkci vojenského poradce císaře Rudolfa II. Habsburského, byl také její manžel František Nádasdy, za něhož se provdala jako patnáctiletá. Porodila mu pět dětí, dcery Anna a Katarína a syn Pavel se dožili dospělosti, Andrej a Orsloya zemřeli v útlém věku. Manžel František podlehl roku 1604 následkům válečného zranění.
Alžběta žila v době mocenských a náboženských válek a její život, posléze jako vdovy vlastnící obrovský majetek, skutečně nebyl lehký. Uhry byly rozdělené na habsburskou a osmánskou říši, hlavním městem Uher byla Bratislava. Do tzv. Horních Uher patřilo Slovensko i část Polska, území na východě tvořilo knížectví Sedmihradské, kterému vládl sedmihradský kníže a polský král Zikmund Báthory a později jeho synovec Gabriel. Až do začátku Patnáctileté války s Turky v roce 1591 byly vztahy mezi Habsburky a osmánskou říší v podstatě mírové. V rozpoutání vojny s Turky hrál na straně uherské politiky významnou roli také Alžbětin manžel František Nádasdy. Původní plány ale skončily fiaskem, Turky se definitivně vytlačit nepodařilo, země byla neustálými válečnými útrapami vydrancovaná, Sedmihradsko rozvrácené. V posledních válečných letech (1604-1606) propukla de facto občanská válka, kdy István Bocskai bojoval nejen za ukončení vojenského konfliktu s Turky, ale také za svobodu protestantského vyznání, tedy proti habsburským snahám o rekatolizaci země. Obojí končí až roku 1606, nicméně i nadále na celém území pokračuje vnitřní boj mezi stoupenci Habsburků a uherskou šlechtou.
Legenda o Alžbětě Báthory ji celému světu představuje jako krutou hraběnku, která vraždila panny, aby se koupala v jejich krvi a tak si zachovala věčné mládí. Nejen to - s pomocí některých svých služek nevinná děvčata týrala hořícími svíčkami, rozpáleným železem či v mrazu polévala ledovou vodou.
Stížnosti na ni se dostaly až ke sluchu panovníka, který nařídil palatinovi Juraji Thurzóvi, aby celou věc vyšetřil. K odhalení těchto údajných zločinů skutečně hlavním dílem přispěl právě Thurzó, který svému příteli Františkovi slíbil, že po jeho případné smrti bude jeho rodinu ochraňovat. Zpočátku se snažil chránit na tu dobu obrovský majetek rodiny Nádasdyů a Alžběta byla přinucena sepsat testament ve prospěch svých dětí. Za nějaký čas se však neohlášen náhle objevil na jejím sídle v Čachticích a údajně ji přistihl přímo při činu. Okamžitě nařídil vyšetřování, ale stejně rychle je také ukončil. Před soudem vypovídalo množství svědků, soud s Alžbětou se ovšem nikdy nekonal. Její usvědčení pomocníci skončili na popravišti, ona byla uzavřena do jakési "vyšetřovací vazby", internována do věže čachtického hradu, kde po čtyřech letech roku 1614 zemřela, aniž by se dožila jakéhokoli rozsudku.
Kdo vlastně ve skutečnosti byla Alžběta Báthory? Opravdu "krvavá hraběnka", jak ji nazývají někteří historici? Nebo na svou dobu velmi vzdělaná žena ovládající několik jazyků a vážně se zajímající o přírodní léčitelství? Půvabná osoba vybraného vkusu a současně natolik bohatá, že iritovala mnohé šlechtičny svými originálními róbami ušitými pro ni až v Itálii? Sadistická vražedkyně, anebo oběť tehdejších poměrů plných temných intrik, které upředl kdosi mocný, bažící po jejím pohádkovém majetku? Krutá, nemilosrdná vladařka či zranitelná, osamělá vdova, případně obojí?
Z Čachtického hradu, který měl pověst nejnedobytnějšího sídla v celé středovýchodní Evropě, zůstaly jen ruiny. Čachtický zámeček v podhradí zmizel úplně. V malé obci se dnes nachází jen muzeum, vlastnící pouze jediný portrét někdejší panovnice celého regionu, Alžběty, portrét dosti pochybné umělecké kvality, podle kterého se nedá pořádně určit ani její věk. Smyslně na nás hledí smutná, zádumčivá tvář, přísně sevřené rty napovídají, že se jedná o energickou ženu, zatímco velké oči prozrazují její smělost a smysl pro romantiku…

Karel Roden – Juraj Thurzo

26. srpna 2008 v 15:37 | angel |  Bathory


Karel Roden - Juraj Thurzo

Jeden z nejvýraznějších herců české kinematografie, Karel Roden, se narodil 1962 v Českých Budějovicích, v rodině, kde hercem byl jeho otec i děd. Jelikož neměl v úmyslu pokračovat v jejich šlépějích, vystudoval střední keramickou školu, ale později se přece jen přihlásil ke studiu na pražskou DAMU.
Rodenova filmová kariéra začala roku 1984 rolí studenta medicíny Honzy ve druhém pokračování série Básníků Jak básníci přicházejí o iluze, objevil se i v dílu Jak básníkům chutná život. K jeho dalším komickým úlohám patří kapitán Tůma ve filmu Copak je to za vojáka, Dragan v akčním thrilleru Stůj, ten mobil není tvůj s Garym Oldmanem nebo utlačovaný manžel najatý na vraždu truchlící vdovy v kriminální komedii Sklapni a zastřel mě.
Od počátku své herecké kariéry v roce 1984 působil v Praze, jeho rozhodnutí odejít začátkem devadesátých let do Londýna mu ale otevřelo dveře k řadě rolí, které mu přinesly mezinárodní uznání. Byl to například Emil v kriminálním thrilleru 15 minut po boku Roberta deNiro (který si ho pro tento film dokonce sám vybral), právník Carter Kounen v Blade 2, kde si zahrál vedle Wesleyho Snipese, fanatický mistr kung-fu ve volné adaptaci komiksu Neprůstřelný mnich, ruský agent ve snímku Bournův mýtus, zlý čaroděj z ruských bajek v temném akčním sci-fi Hellboy či násilnický nevlastní otec rozvrácené mafiánské rodiny v akčním kriminálním thrilleru Zběsilý útěk.
Roden se nespecializuje na určitý filmový žánr. V přijímaných úlohách hledá výzvu a rád spolupracuje s filmovými tvůrci, kteří se nebrání novým nápadům a improvizaci. S režisérkou Irenou Pavláskovou spolupracoval na filmu Čas sluhů, který získal v roce 1990 na festivalu v Cannes zvláštní cenu, Zlatou kameru, a v tomtéž roce také první cenu na filmovém festivalu v Montrealu. Postavu Milana si zahrál i v pokračování tohoto filmu s názvem Čas dluhů. Nominaci na Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli mu vynesl film Oběti a vrazi, další nominace získal za role ve filmech Paralelní světy a Kuře melancholik.
Uznání kritiků se mu dostalo za účast ve filmové opeře Don Gio, dalším jeho odklonem od tradiční filmové tvorby byla postava kapitána Obruby ve snímku Františka Brabce Král Ubu. Filmová adaptace proslulé skandální divadelní hry Alfreda Jarryho, plná mysteriózních odkazů a absurdit, byla oceněna třemi Českými lvy a Rodenovou nominací za nejlepší mužskou vedlejší roli. Podruhé se Roden objevil před Brabcovou kamerou v další jeho adaptaci známého literárního díla, ve filmu Kytice. Díky zkušenostem v zábavném žánru si Roden zahrál i v několika pohádkách - O štěstí a kráse, Pták Ohnivák a v italském koprodukčním snímku Princezna Fantaghiro.
Přestože se Roden rád naplno ponoří do filmové tvorby, což mu zahraniční nabídky umožňují, jeho domovem stále zůstává Česká republika, kde nepřestává hrát v různých divadelních inscenacích. Působil v řadě divadel po celé republice a také na tomto poli získal významná ocenění.
Karel Roden tráví čas střídavě v Londýně, New Yorku, Los Angeles a v Praze, ve volném čase se věnuje malování, chovu koní a odpočinku ve své zahradě. Po natáčení historického velkofilmu Bathory téměř okamžitě nastoupil do dalšího zahraničního projektu, kterým není nic menšího než pokračování příhod Mr. Beana s názvem French Bean a v němž si zahraje vedle Rowana Atkinsona také s Williamem Dafoem.

Filmová postava

Kontroverzní postava, jež se v průběhu filmu vypracuje z bojovníka v protitureckých válkách na palatina - po králi nejmocnějšího muže Uherska. Jednání filmového Thurza je temné, opředené tajemstvím.
V příběhu vystupuje jako oddaný přítel rodiny Nádasdyů a později samotné vdovy Alžběty. Její synovec je ale sedmihradským knížetem a právě tady vznikají politické konflikty. Thurzo totiž vsadil na Habsburky. Kvůli svým mocenským záměrům se neváhá vypořádat s rody Nádasdyů i Báthoryů, i když s nimi léta dobře vycházel. Aby se zmocnil majetku nesmírné hodnoty, vydává se za Alžbětina ochránce, ale přitom šikovně spřádá plány, které ji mají dovést na popraviště.

Hans Matheson – Merisi Caravaggio

26. srpna 2008 v 15:37 | angel |  Bathory

Hans Matheson - Merisi Caravaggio

Hans Matheson vytvořil v relativně krátkém období úctyhodný repertoár postav. Svou hereckou dráhu započal teprve před deseti lety, když po několika malých televizních úlohách přijal na naléhání učitele z divadelní školy roli rockera 50. let, Stříbrného Johnnyho, ve hře Jeze Butterwortha Mojo, inscenované v Royal Court Theatre. Začátky kariéry mu přinesly především malé divadelní role, střídané filmovými, jako je například narkoman a přítel prostitutky snažící se uniknout ze své závislosti (Stella Does Tricks) nebo kytarista rockové kapely připravující se na comeback v revivalovém snímku Crazy.
Do světa hraného filmu prorazil díky postavě Mauria v oceněné filmové adaptaci klasického Hugova díla Bídníci. Pak přišla plejáda malých i velkých filmových příležitostí, mimo jiné postava Mordreda v Mlhách Avalonu, titulní role Doktora Živaga v televizní adaptaci po boku Keiry Knightlyové a Sama Neila, hlavní postavy ve snímcích Cannoe Inverso či I Am Dina nebo postava příslušníka malé skupiny britských vojáků zajatých nepřítelem v psychologickém dramatu s kriminální zápletkou z první světové války Death Watch.
K dalším úlohám, které Matheson v nedávné době ztvárnil pro televizi, patří Jake z dokumentárního dramatu stanice Channel 4 Comfortably numb, postava alkoholika snažícího se zbavit se svého prokletí, také Nero v seriálu pokrývajícím 500 let vlády římské říše Imperium: Nerone a bouřlivácký hrabě z Essexu v nákladné sérii BBC Elizabeth: The Virgin Queen.
Zpátky do filmu se vrátil po boku Demi Moorové v roli strážce majáku v romantickém thrilleru Half Light.
Hans je i znamenitým hudebníkem a skladatelem, hraje na kytaru, violu, na klavír a harmoniku. Mimo jiné spolupracoval se svým otcem (Ian Ado) na albu Out On The Islands, které vyšlo v roce 2003.

Filmová postava

Podobně, jako mnoho dalších postav ze scénáře, je Caravaggio autentickou historickou postavou. I v jeho případě využívá režisér nepopsaných stránek jeho života a dáva prostor své fantazii. Místem, kde se údajně Caravaggio skrýval po souboji v roce 1592, je právě čachtický hrad, na kterém nedobrovolně strávil tři roky svého života. František Nádasdy ho jako válečnou kořist posílá své manželce Alžbětě, aby ji rozptýlil a zároveň namaloval rodinný portrét. Mladý umělec a zanedbávaná žena se zanedlouho citově sblíží a vzplanou vášnivou láskou, která je oba žene do záhuby.

Anna Friel-ALžběta Bathory

26. srpna 2008 v 15:36 | angel |  Bathory

Herci
Anna Friel - Alžběta Bathory

Anna Friel se narodila 1976 v severozápadní Anglii a díky rodičům se už v dětství naučila plynně francouzsky. V roce 1989 se stala členkou divadla Oldham Theatre Workshop, se kterým účinkovala po celé Anglii. V té době hrála i v televizních seriálech (např. In Their Shoes nebo v kritikou oceněném seriálu G.B.H.). Během následujících dvou let úspěšně vytvořila řadu televizních postav, které jí nakonec přinesly stálou roli Beth Jordacheové ve velmi populárním seriálu Brookside. Následující rok za ni získala cenu National Television Award (Národní televizní cena) za nejlepší ženský herecký výkon. Následovalo mnoho fantastických televizních úloh včetně obdivovaného ztvárnění Belly Wilferové ve filmovém zpracování díla Charlese Dickense Our Mutual Friend.
Do světa hraného filmu vstoupila roku 1995, kdy se objevila ve snímku The Tribe. Následovaly další jako The Stringer nebo Armáda v sukních (The Land Girls). Ve filmu Makléř (Rogue Trader) hrála s Ewanem McGregorem, ve Snu noci svatojánské s Kevinem Kleinem a Michelle Pfeifferovou. Do její filmografie patří též Sunset Trip, Watermelon; za The War Bride byla nominována na cenu Genie za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli, kritikou byl též chválený snímek S tebou i bez tebe (Me without You) a nedávné dobrodružné sci-fi o cestování v čase Proud času (Timeline), v němž si zahrála po boku svého životního partnera Davida Thewlise.
V roce 1997 se vrátila do divadla Almeida Theatre účastí v inscenaci Look Europe, o dva roky později vystupovala ve hře Closer a obdržela cenu Drama Desk Award (Cenu divadelní společnosti) za vynikající výkon na jevišti a také Special Achievement Award (Zvláštní cenu za zásluhy) za divadelní herecký výkon. Nedávno ztvárnila hlavní postavu ve hře Lulu, za kterou získala Helen Hayes Award (Cenu Heleny Hayesové) za vynikající výkon v hlavní roli.
Mimořádně úspěšný pro Annu Friel byl rok 2004, kdy ve Spojených státech vytvořila postavy v dramatické komedii CBS Perfect Strangers po boku Roba Lowea, roli úspěšné obhájkyně v napínavém dramatu ze soudního prostředí The Jury, úlohu děvčete závislého na heroinu a bojujícího s prostředím nápravného zařízení ve snímku Niagara Motel nebo milou muzikální dívku v Irish Jam.
Začátkem roku 2005 oznámila, že je těhotná, a první polovinu roku pracovala ve Velké Británii na filmu Góóól (Goal). V červenci se jí narodila dcera, jejímž otcem je Annin partner, herec David Thewlis. Anna však brzy neodolala další pracovní nabídce a už na podzim odjela i s malou dcerkou do Španělska, aby natočila pokračování Góóólu Goal 2. V první polovině roku 2006 pracovala na dosud nejnáročnější úloze své kariéry - na postavě legendární hraběnky Alžběty Báthory.

Filmová postava

Filmový příběh začíná v době, kdy je Alžbětě Báthory třicet dva let. Je vzdělanou ženou, ovládá několik jazyků, zajímá se o léčitelství a bylinky. Manžel František ji brzy po svatbě vymění za svět bojů s Turky a ona tráví celé měsíce pouze s dětmi a služkami. V této opuštěnosti se její život skříží s osudem mladého italského malíře Caravaggia, který ví, jak ocenit krásu ženy a vážit si lásky. Po téměř úspěšně završeném aktu sebeobětování kvůli své lásce potkává Alžběta lidovou léčitelku Darvulii, která ji dlouhé měsíce léčí. S Caravaggiem se znovu vidí až po několika letech, ale jejich střetnutí je násilně přerušeno. Alžběta musí začít bojovat proti intrikám palatina Thurza, který se snaží zmocnit se jejího majetku.

Životopis-Alžběta Bathory

26. srpna 2008 v 15:24 | angel |  Bathory

Alžběta Báthory

hraběnka

Datum narození/datum úmrtí: 1560 / 21.08.1614 Místo narození: /místo úmrtí: Nyirbáthor / Čachtice

Životopis

Alžběta Báthory je považována za největší ženskou vražedkyni v dějinách lidstva. Řada autorů a badatelů ji připisuje až 650 případů vražd. Zřejmě ne zcela duševně zdravá Alžběta se podle pověstí koupala v krvi mladých dívek, aby omladila své tělo a duši.

"Čachtická paní" Alžběta Báthory pocházela z velmi významného uherského rodu a ve svých 15 letech se provdala za hraběte Ference Nádasdyho (1555-1604), který byl rovněž významnou uherskou osobností s rozsáhlým majetkem a velkým politickým vlivem. Na poměry tehdejší doby byla Alžběta velmi vzdělaná. Plynně hovořila a psala maďarsky, německy a latinsky. Za dobu manželství porodila 5 dětí (dvě krátce po narození zemřely). Po smrti manžela v roce 1604 se hraběnka natrvalo usadila v Čachticích asi 6 km jihozápadně od Nového Města nad Váhom. K hradu patřil i zámek a sedmnáct obcí v okolí Nitry. O významu a zámožnosti obou rodů svědčí skutečnost, že svatba trvala několik týdnů za účasti 4.500 osob. Na svatbu ve Vranově nad Toplou byl dokonce pozván habsburský císař Maxmilián, avšak pro nemoc se omluvil. Přesto alespoň zaslal novomanželům drahé svatební dary.

Na domnělé ukrutnosti páchané hraběnkou přišel 29. prosince 1610 palatin (zástupce krále a správce země Uherské) Jiří Thurzó. Navečer, zcela nečekaně vrhl platin s vojskem na zámek a v podzemních prostorách s nesnesitelným mrtvolným zápachem údajně našel umučenou mrtvou dívku. V dalších místnostech našel ještě dvě další zmučené, ale naštěstí žijící ženy. Hraběnka byla proto ihned uvězněna v podzemí hradu a její služebníci Jan Ujáry, zvaný Ficzko, Dorota Szentésová, Ilona Ió a Katarina Benecká byli převezeni do Bytče - sídla palatina Jiřího Thurza.

Výslechy a zároveň 5 denní "bleskový soud" začal v Bytči 2. ledna 1611 a to bez účasti baronky, přestože opakovaně žádala o osobní účast na procesu. Možnost obhajoby ji Thurzó odepřel i přesto, že o spravedlivý proces žádali i další slovenští a maďarští šlechtici. Thurzó také zabránil, aby obvinění nebyli podrobeni obvyklému útrpnému právu (mučení), ač o to všichni soudci žádali. Žádal to i vyslanec krále Matyáše, který byl na proces vyslán. Jak tomuto tlaku Thurzó odolal není historikům zcela jasné. Je však samozřejmé, že všichni obvinění se snažili co nejvíce snížit svůj podíl na zločinech a vinu svalovali na nezúčastněnou hraběnku. Tělesně postižený a navíc slaboduchý Ján Ujáry přiznal, že pět žen pochoval v jedné jámě, dvě na zahradě a dvě, které zabila Dorota Szentésová na hřbitově. Ujáry také obvinil Alžbětu z pokusu o vraždu samotného uherského krále Matyáše (bratra Rudolfa II.) a palatina Thurza. Podle jeho výpovědi chtěla baronka krále a palatina otrávit jedem, který přimíchala do pečiva. Král s palatinem byli skutečně o Vánocích 1609 na zámku jejími hosty...

Také věrohodnost svědeckých výpovědí byla problematická - mnozí o mučení a zvěrstvech údajně páchaných baronkou pouze slyšeli. Jedna svědkyně jménem Zuza před soudem uvedla, že ji jistý Jakub Szilvási řekl, že našel v hraběnčině truhlici seznam se jmény 610 dívek a že "tohle číslo čachtická paní vlastnoručně zapsala". Mohl to být ovšem také seznam poddaných, které si třeba neplnili nebo nemohli plnit řádně své povinnosti. Evangelický kazatel Ponický z Čachtic před soudem baronku navíc obvinil z kanibalismu. Žádný důkaz ovšem nepředložil. Mimo to také uvedl, že baronka chodívala v převtělení za kočku strašit lidi.

Z výslechů obviněných a 13 svědků došla porota a soudci, vedeni Nejvyšším královským soudcem Teodorem Sirmiensisem ze Súľova a za aktivního dozoru Jiřího Thurza k závěru, že na hradě bylo mučeno a zavražděno 37 až 80 dívek. Za tyto činy byla Ilona Ió a Dorota Szentésová odsouzena k upálení na hranici. Ještě předtím měly být oběma ženám vytrhány katovými kleštěmi prsty… Jan Ujáry alias Ficzko byl odsouzen k smrti stětím a poté spálen společně s oběma ženami. Na rozdíl od žen mu nebyly trhány prsty. Rozsudek byl po vyhlášení okamžitě vykonán. Katarinu Beneckou soud pro nedostatek důkazů osvobodil. O 14 dnů později (24.ledna 1611) skončila na hranici také Eržika Majorová z Myjavy aniž by byla vyslýchána. Soudu stačilo, že o ni kolovaly v kraji zvěsti, že je spojena s ďáblem. Byla totiž bylinkářkou a údajně uměla léčit i jizvy po popáleninách. Ján Ujváry ji označil za nejkrutější ze všech. V rozsudku se o trestu pro Alžbětu Báthorymísto nenašlo. Byla zazděna v jedné místnosti čachtického hradu a v osamocení 28. srpna 1614 ve věku 54 let zemřela. Pochována byla v čachtickém kostele. Po její smrti se vyskytly spekulace, že byla otrávena.

Mnozí historici zvláště z Maďarska předkládají argumenty, které ospravedlňují baronku Báthoryovou a samotný proces považují za vykonstruovaný s politickým pozadím. Alžbětin strýc Štěpán Báthory byl totiž v letech 1575 -1586 polským králem a úspěšným vojevůdcem ve válkách s Ruskem. Kromě této politicky významné osobnosti stál v době zatčení baronky v čele Sedmihradska její synovec, mladý a ambiciózní kníže Gabriel Báthory, kterého se Thurzó pokusil z čela knížectví odstranit. Palatin se také údajně chtěl zmocnit i barončina rozsáhlého majetku. Právní zvyklosti v této době umožňovaly konfiskaci majetku, pokud by se prokázal úmysl zavraždit krále. K tomu bylo ovšem třeba svědectví dalších nejméně 7 šlechticů... Baronka to při svých protestech dala najevo. Své zatčení označila jako rozsáhlé spiknutí, za kterým stojí Thurzó - bývalý spolubojovník jejího manžela.

Zajímavé, leč neověřené je tvrzení, že palatinem nalezená umučená oběť na barončině panství byla exhumovaná dívka, která zemřela tři měsíce před tím, než Thurzó s vojskem vtrhl na panství. Nasvědčuje tomu mrtvolný zápach v podzemí zámku. Faktem zůstává, že dvě zachráněné dívky se stopami mučení nikdy před soudem nesvědčily. I přes tyto argumenty je nutné připustit, že Alžběta Báthoryová byla na své poddané velmi krutá a nelze vyloučit, že se přímo či nepřímo podílela na smrti některých svých poddaných. Obyvatelé ji skutečně nenáviděli. Zdi hradu opouštěla pouze se silně ozbrojenou stráží. Nutno ovšem podotknout, že krutost panstva nad poddanými byla tehdejší "dobová norma"… Jako nesmyslná byla prokázána legenda o tom, že se baronka koupala v krvi zavražděných dívek. Stejně tak byla prokázána neexistence smrtící panny, kterou měla Alžběta údajně používat. Thurzó i jeho vojáci žádnou takovou pannu nenašli. Navíc se legendy o panně objevily až po více než sto letech po její smrti.

Nejčastěji diskutovanou otázkou v případě Alžběty Báthoryové je skutečný počet obětí. Jedinými, přesto velmi nespolehlivými zdroji jsou výslechy osob, které byli palatinem obviněny z ukrutností a vražd. Nespolehlivým zdrojem jsou především proto, že výslechy obviněných měly jediný cíl - přiznání se ke zločinům, ze kterých byli obviněni. K tomu účelu sloužili i jednostranně a účelově kladené otázky. Jistě není bez zajímavosti, že každý z vyšetřovaných uváděl jiný počet obětí, ač se na mučení podíleli společně. Podle historiků hájících baronku je počet obětí součtem všech jmen, která v procesu od každého obviněného padla. Přitom prý soudci nebrali v úvahu, že se některá jména u různých výpovědí opakovala. Podle sčítání soudem je počet obětí 37-80. Lze tedy s jistotou tvrdit, že baronce je přičítáno mnohem více obětí, než ji bylo - byť pochybně - prokázáno.

V roce 1961 se skupina podvodníků rozhodla příběh "krvežíznivé baronky" využít ve svůj prospěch. Pod záminkou natočení filmu, ve kterém budou do všech rolích obsazeni občané Čachtic se nechali v městečku hostit a na otevřený účet v obchodě a restauraci odebírali alkohol a stravu. Filmová horečka mezi občany neznala mezí. Představitel Ficzka si dokonce nechal vytrhnout dva zdravé přední zuby, aby jeho filmová podoba vyzněla věrohodně. Čachtické ženy vybrané do rolí mučených dívek musely s režisérem při alkoholu ve vinných sklepích ponocovat, aby vypadaly s kruhy pod očima a ze sinalými obličeji před kamerou věrohodně. Při těchto "psychofyzických" přípravách hereček se často rozdivočil tak, že lidé měli vážné obavy o jeho zdraví... Do role Alžběty Báthoryové byla po "náročném" konkurzu obsazena svobodná učitelka místní školy. Režisér i kameraman, který točil veškeré, takřka naturalistické scény na prázdnou kameru byli ještě v průběhu "filmování" zatčeni... Případ podvodných filmařů se stal na léta vděčným tématem recesistů z řad bratislavských umělců, kteří s fantazií sobě vlastní vymýšleli nové a "zcela zaručené" pikantní historky o povahových vlastnostech nevinných Čachtičanů.
zdroj:osobnosti.cz

Zámky z celého světa...

20. srpna 2008 v 0:00 | angel
NĚMECKO
MAĎARSKO
¨
JIŽNÍ ČECHY
FRANCIE
BOSKOVICE(ČESKÁ REPUBLIKA)
HLUBOKÁ-ČESKÁ REPUBLIKA

Hory

12. srpna 2008 v 16:57 | angel |  Vyber si..

Pláž s mořem

12. srpna 2008 v 16:53 | angel |  Vyber si..
Matala
Maya v thajsku

Hafling

5. srpna 2008 v 10:18 | angel |  Koně

Hafling

Původ: Rakusko (severní Tyrolsko), Itálie
Hůlková výška: Mezi 1,35 až 1,45 m
Zbarvení: Je vždy ryzák nebo žluťák a plavou hřívou a ocasem
Charakteristika: Hafling je inteligentní, učenlivý koník s přátelskou povahou.
Exteriér: Ušlechtilá hlava haflinga prozrazuje jeho orientální původ. Hafling je skromný, odolný a neobyčejně silný koník. Má krátké nohy a mohutně osvalený hřbet a záď. Nápadný je také šoroký kříž a záď. Kopyta jsou tvrdá a zdravá.
Možnost využití: Hafling je vynikající soumarský a jezdecký kůň. V Alpách bývá zapřahán do saní.
Chody: Ze způspbu pohybu haflinga je znát účel, pro který byl tento kůň chován, tj. jako horský pracovní kůň. Všechny tři základní chody má dobré, ale málo prostorné. To mu umožňuje pohybovat se jistě na horských svazích.
Zajímavosti: Plemeno haflinga vzniklo v 19. století. Chov založili plemenný shagya-arabský hřebec a tyrolská zemská klisna, jejíž vzdálenější předci byli pravděpodobně již také ovlivněni orientální krví. Hafling je pojmenován po místě. které dnes patří Itálii. V rakouském severním Tyrolsku se však dnes chová moderní, všestranný a co nejčistokrevnější hafling.

Moudra o koních

5. srpna 2008 v 10:06 | angel |  Koně

Postřehy jsou převzaty z amerických periodik.

" Kůň může půjčit svému jezdci rychlost a sílu, kterou on nebo ona postrádají, ale jezdec, který je moudrý ví, že to není nic víc než půjčka." (autor Pam Brown )

" Špatně naladěný člověk nikdy neudělá dobře naladěného koně." ( autor Anna Sewell)

" Na nic nespěchejte, protože koně nemají rádi, když se na ně spěchá. Pamatujte si, že nenosí hodinky a nemyslí si, že bychom nějaké měli nosit." ( autor trenér Richard Shrake)

" Žádný filosof nám neporozumí tolik jako psi a koně." ( autor Herman Melville)

" Často zapomínáme jak divná věc je to, že tak velké a silné a inteligentní zvíře jako je kůň nechá jiné, daleko slabší zvíře, jezdit na svých zádech." ( autor Peter Gray)

" Dobrý kůň nemá nikdy špatnou barvu." ( kovbojské přísloví )

" Ukaž mi svého koně a já ti řeknu, kdo jsi." ( anglické přísloví )

" Člověkovi nestačí vědět jak má jezdit, musí vědět jak má padat." ( mexické přísloví )

" Jedinou věc, kterou nechci je, aby mi někdo říkal First Lady - První dáma. Zní to jako osedlaný kůň." ( Jacquieline Kennedy, manželka presidenta )

" Když kupujete koně, dejte si pozor, ať se do něj nezamilujete. Když se to stane, nebudete schopni posoudit jeho nedostatky." ( Sieur de Sollesell, autor ze 17.století )

" Při nakupování koně nebo při svatbě přimhouřete oči a poroučejte se Bohu." ( toskánské přísloví )

" Člověk na koni je na tom duševně a psychicky lépe než člověk na zemi." ( John Steinbeck )

" Někdy můžeme zaslechnout staré přísloví: Tlustá je nejlepší barva. To samozřejmě znamená, že tuk skryje nedostatky a chyby a pak vše vypadá dobře - zejména pro méně bystrého člověka." ( Eleanor F. Prince )

" Je to velmi složitý kůň, který Vám může hodně dát." ( Lendon Gray - olympijský jezdec )

" Nesmím zapomenout poděkovat složitým koním, kteří mi udělali ze života peklo, ale kteří byli lepší učitelé než dobře vychovaní školní koně, kteří nedělají problémy." ( Alois Podhaisky, ředitel jezdecké školy, 1939 )

" Dal jsi za něj 250 dolarů a já ho můžu dát akorát tak do polívky ! " ( Lacrucia Clegg když se dozvěděla, že její manžel George koupil špatně vypadající hříbě jménem Litle Joe. Hříbě vyrostlo a stalo se jedním z nejlepších hřebců v historii plemene QH.)

" Když jste mladí a spadnete z koně, můžete si něco zlomit. Když jste ale v mém věku, rozplácnete se." ( Roy Rogers )

" Nebe je vysoko a země je široká. Když jedete 3 stopy nad zemí, víte, co to znamená." ( Rudolf C. Binding )

" Až se dostanete kam jste chtěli, postarejte se dobře o koně, na kterém jste přijeli." ( anonym )

"Kůň je nejúpřímnější tvor na zemi - dělá-li něco špatně, je to pravděpodobně proto, že jste mu to poručili."

"Nejtěžší dostih nevyhrávají nohy koně, nýbrž jeho srdce."


"Je mnoho báječných míst na světě, ale jedno z nejoblíbenějších je na koňském hřbetě."

"Kůň bez jezdce je stále koněm, ale jezdec bez koně je jen člověkem."


"Hoďte své srdce přes překážku a váš kůň ho bude následovat."


"Nejtěžší věc, kterou lze na koni dělat, je nedělat absolutně nic."


"Miluješ-li koně, je to doživotně. Je to nemoc, na kterou není žádný lék."


Nedívejte se při jízdě na svého koně...ty uši mu skutečně neupadnou.

Váš kůň může být pouze tak dobrý, jak jste sami.

"Koně nezajímá, jak moc toho víte, dokud nezjistí, jak moc vám na něm záleží."

"Jezdec, který není koněm milován, daleko nedojede."

"Že mi je můj kůň nejmilejší říkáš ty, člověče, že je hřích. Kůň mi zůstal v bouři věrný, člověče ani ve větru."

"Když Bůh stvořil koně, pronesl k němu: ,,Tobě rovného jsem neudělal, všechny poklady Země teď leží mezi Tvýma očima…"

"Sklo se rozbije, vína je najednou málo, přátelé také selžou, ale kůň mě v jistém cvalu ponese po všech cestách."

"Koně nám propůjčí křídla, která postrádáme."

"Jeho hříva je jako řeky proud, oči jsou podobné žhavému popelu svítící v temnotě noci a jeho kopyta jsou rychlá jako světlo."

"Život je krásný, koně ho dělají krásnější."

"Žádná hodina života není ztracená, pokud je strávená v sedle."

"Užívej dne - už se nevrátí."

"V jezdectví jde o partnerství."

"Kůň vám půjčí svou sílu, rychlost a eleganci,
které jsou vždycky větší než ty vaše.
Od vás za to dostane váš dozor, inteligenci a porozumění,
které jsou věší než ty jeho.
Dohromady můžete dosáhnout bohatství
kterého každý sám nikdy dosáhnout nemůžete..."

ZDROJ: http://www.rancmustangveselicko.cz/


Quarter horse- americký kovbojský a honácký kůň

5. srpna 2008 v 10:04 | angel |  Koně

Quarter horse- americký kovbojský a honácký kůň

Americký honácký kůň, krátce zvaný quarter horse, ale někdy popisovaný s nadsázkou jako slavný nebo proslulý koloniální čtvrtkařský závodník, se poprvé objevil v 17.století ve Virginii a v dalších osadách východního pobřeží. Tento vysoce vyhraněný typ je vedle morgana nejstarším americkým plemenem, ve skutečnosti je sice starší než morga, který se objevil až koncem 18.století, ale morgan je nejstarší doložené plemeno. Registr morganů byl poprvé zveřejněn v roce 1894, kdežto americká asociace pro quartery se ustavila teprve v letech 1940-1941.
Původ: První osadníci v Novém světě zdědili koně, dovezené španělskými kolonizátory. Tehdy žila ve stádech směs španělských plemen, berberů a arabů, která se vytvořila na iberském poloostrově během dlouhé islámské okupace. Tito koně tvořili základnu s velkými možnostmi. Když došlo ke křížení s koňmi dovezenými s Anglie, stali se základem pro nově vytvořené plemeno- amerického quartera. První významný dovoz anglických koní do Virginie představoval lodní náklad, který dorazil v roce 1611 se 17 hřebci a klisnami. Tito koně patřili ve směs k anglickým "závodním koním", jež vytvořili kmenové stádo pro anglického plnokrevníka, který se ovšem vyvinul podstatně později. Dá se předpokládat. že tito koně byli příbuzní dnes již vyhynulým gallowayům, rychlým ponyům ze severní Británie, z kraje mezi Nitsdalem a Mullem of Galloway. Patrně zde měl svůj podíl i irský hobby, předek connemary ze západního Irsky. Quarter tedy vzešel ze směsi různých plemen, ale přitom je mimořádný svou robustní postavou. V kohoutku měří kolem 152cm a vyznačuje se neobyčejně svalnatými stehny.
Práce a dostihy: Tito koně se používali k mnoha účelům- k práci na ranči, k objíždění stád, k tahání nákladů zboží nebo dřeva i k zápřeži do kočárů o nedělích a konečně i k jízdě. K dovršení všech kladů to byli koně skromní, spokojení s nevelkými dávkami běžného krmiva. Přesto, že byl tak všestranný, angličtí osadníci mající zálibu ve sportu si nejvíc cenili jeho sprintu na malé vzdálenosti po výbušném startu. Koně závodili na trati dlouhé kolem 400metrů (čtvrt míle) buď po stezce vysekané v křoví nebo na stejnou vzdálenost po cestách mezi plantážemi, popřípadě na vesnické ulici. Právě díky těmto podnikům získal přízvisko "quarter horse" nebo "quarter-miler". Silné a svalnaté tělo quartera bylo přímo ideální pro tuto formu dostihu. od roku 1656 se dostihy quarterů ve Virginii stabilizovaly a staly se natolik oblíbenými, že se plemeno začalo považovat za nejrychlejšího běžce na krátkých tratích. Později, když byl do USA dovezen plnokrevník, se začaly stavět oválné závodní dráhy a zavedly se také dostihy na delší trati.. Výsledkem bylo, že popularita čtvrtmílových sprintů.upadla a za krátký čas byly tyto dostihy ve východních státech zrušeny (nyní však jsou dostihy quarterů opět populární). Quarter se přestěhoval na západ, kde z něj rychlost, vyváženost a obratnost udělaly dokonalého kovbojského koně. pohyboval se tak rychle, že se o něm říkalo, že v plném trysku "dokáže obrátit na čtaráku a ještě vám vrátí drobné".
Plemeno vzniklo při práci na dobytčích stezkách a také v tradičních disciplínách rodea. V současnosti nastalo neuvěřitelné oživení čtvrtkařských dostihů, při kterých peněžité odměny daleko převyšují ceny při dostizích plnokrevníků. Následkem toho se objevuje snaha"zlepšit" quartera krví plnokrevníků a plemeno tak ztrácí svůj "buldočí! charakter.
Registr quarterů je dnes největší na světě a má kolem milionu jedinců.
Chov quarterů a anglických plnokrevníků postupoval na americkém kontinentě stejným tempem. Registr quarterů byl založen jako Americká asociace pro quartery v letech 1940 - 1941. Je to největší organizace sdružující chovatele jednoho plemene a má téměř čtyři miliony členů.
Rodiny honáckých koní: Existuje celkem dvanáct hlavních rodů quartera, jejichž kořeny tkví ve dvou nejdůležitějších hřebcích - zakladatelích tohoto plemene - byli to Janus a Sir Archy. Janus, kůň dovezený z Anglie, uhynul v roce 1780 a svým stejnojmenným synem založil velkou linii Printer, která je dodnes jednou z nejvýznamějších. Sir Archy, syn vítěze prvního anglického derby Diomeda, se podílel také na vzniku amerického jezdeckého koně. Od něj lze sledovat rody Shiloh, Old Billy, Steel Dust a Cold deck a také dva nejlepší a nejdůležitější plemeníky 20. století, Joe Baileye a Petera Mc Cue, jeho potomky.
Chod: tento kůň se stal dokonalým kovbojským koněm díky své rychlosti, vrozenému smyslu pro rovnováhu a hbitosti. Vyvinul se u něj nevysvětlitelný smysl pro práci s dobytkem, takže je na jezdci prakticky nezávislý. Říká se o něm , že se dovede "obrátit na čtyráku a ještě vám vrátí drobné."
Povaha: Avšak není to pouze exteriér, pro který je toto plemeno tak oblíbeno. Quarteři vynikají svou dokonale vyrovnanou povahou a inteligencí. Třebaže jim v krvi koluje krev jejich anglických a arabských předků, jsou velmi klidní a spolehliví. Snad právě proto, že jsou tak citliví, je velmi příjemné s nimi pracovat. I když jsou Quarteři temperamentní, jsou velmi lehce ovladatelní. Quarter horse je ideální kůň pro začátečníky. Od přírody není zlý, nekouše, nekope, neplaší se. Samozřejmě i mezi těmito koníky můžeme najít zvířata s určitými charakterovými vadami, které však ve většině případů mají podobu získaných zlozvyků způsobené špatným zacházením. Chovatelé, trenéři a jezdci si musí vždy uvědomit, že i když jsou quarteři vyrovnaní a klidní, jsou zároveň velmi citliví a zranitelní. Těžce nesou (po psychické stránce) hrubé zacházení s nimi.
Popis quartera:
Hlava: Hlava nemusí být dlouhá jako u anglického plnokrevníka, naopak je poměrně krátká a široká, s malým chřípím a mělkou, pevnou hubou
Nasazení hlavy: Hlava nasedá na krk v úhlu 45stupňů. Žuchvy nesmí být příliš široké, ale čelistní kosti naopak nesmí být nahoře úzké, aby nebylo omezeno dýchání.
Krk: Musí být dostatečně dlouhý a ohebný, neboť tento kůň pracuje s nataženým krkem a nízko nesenou hlavou. obloukovitý krk nebo tukový hřeben je nežádoucí.
Kohoutek: Hřbet tak vynikajícího jezdeckého koně musí mít dobře vytvořený kohoutek, posunutý dost daleko dozadu za ramenní kloub, aby byl dobrou oporou sedlu.
Záď: Mohutná svalnatá záď je široká a hluboká, což je pro tohoto důkladně stavěného koně typické. Těžká svalnatá stehna a bérce dodávají zvířeti robustní vzhled, jenž je pro plemeno typický. Ovšem kříženci s plnokrevníkem už mají tento znak silně potlačen
Zadní nohy: Zadní nohy jsou mohutné osvalené od hýždě a stehna až po silný skočný kloub.
Klouby: Holenní kosti jsou krátké a hleznem nízko nad zemí. Klouby se volně pohybují dopředu.
Koleno:Je velmi hluboko a při pohledu zezadu vystupuje pod kyčlí a nad lýtkovou partií. tvoří vlastně nejširší místo těla koně.
Spodní linie: Břicho je delší než hřbet a nikdy nesmí být vytažené ve slabinách(vysoukané), aby nenarušila souměrnost těla a spodní linie.
Zbarvení: Quarter horse bývá obyčejně ryzák, ale povolena je každá čistá barva. Strakatý kůň není povolen!
Výška: 152- 160cm. Někde se uvádí: 144,2-162,5cm.
ZDROJ:http://www.rancmustangveselicko.cz/

Westernové ježdění

5. srpna 2008 v 10:00 | angel |  Koně

Westernové ježdění

Westernové ježdění má původ ve využití koně jako pomocníka při práci s dobytkem. Ve zlaté éře kovbojů, kdy byl kůň jejich hlavní pracovní nástroj a pomocník, se formovaly požadavky na ideálního kovbojského koně. Musel být odolný a vytrvalý, aby zvládnul celodenní práci pod sedlem. Musel mít pohodlné chody, aby na něm nebylo jeho jezdci zatěžko vydržet celý den. Musel mít dobrou klidnou povahu, být ovladatelný, ale také inteligentní a samostatný, když to situace vyžadovala. Musel se jistě pohybovat v terénu a nelekat se ani v nebezpečně vyhlížejících situacích. Žádaný byl cit pro krávu, tedy schopnost samostatně pracovat s určeným kusem dobytka, což značně ulehčovalo honákům práci. Musel být silný a mít dobrou stabilitu, aby dokázal udržet krávu chycenou do lasa, které bylo připevněno k jeho sedlu. Musel být rychlý a umět okamžitě měnit směr. A jistě si umíte představit, jak si jezdec cenil koně, který ho při prudkém zastavení nevymrštil ze sedla, ale naopak podsadil zadní nohy pod sebe a lehce sklouzl, aby v zápětí dokázal vystartovat požadovaným směrem, byť by to znamenalo nacválat na opačnou stranu.
Není divu, že se tyto vlastnosti koní začaly prověřovat v soutěžích. Všechny současné westernové disciplíny jsou od těchto požadavků na pracovního kovbojského koně odvozeny. Také úbor, ve kterém se ve westernových disciplínách soutěží, i výstroj koně přetrvaly: Člověk má při soutěži mít na sobě dobře padnoucí, čistý westernový oděv, k tomu patří i westernový klobouk, boty, košile nebo blůza s dlouhým rukávem, v některých disciplínách mívají jezdci přes kalhoty navlečené i dlouhé kožené pracovní nebo show chaps (dle disciplíny). Pokud jezdec používá ostruhy, musí být tyto také "kovbojské", tzn. s volně se protáčejícími ozubenými kolečky. Koně jsou předváděni s westernovým sedlem. Uzdění rovněž odpovídá tradici - při práci se používala jednoduchá páková udidla (při jednoručním vedení koně je možné druhou ruku využít k práci). Proto jsou šestiletí a starší koně vedeni jednoručně na páce, mladší koně bývají vedeni také obouručně buď na hackamore (bosalu), které je bez udidla, nebo na kroužkovém udidle.
A jaké že jsou dnešní westernové disciplíny? Královskou disciplínou, zařazenou i do Světových jezdeckých her, je reining. Škála dalších westernových soutěží je široká, u nás se jezdí western pleasure, trail, western horsemanship, western riding, superhorse, freestyle reining, barrel race a pole bending. Mladí jezdci mají také svou rychlostní disciplínu, kterou je stake race. Práci s dobytkem bychom mohli vidět v soutěžích team penning, cutting nebo working cow horse. Nejezdeckou předváděcí disciplínou je showmanship at halter.
Dále jsou oficiální hry - flag race, ribbon race, boot race, katalog race, keyhole race, Nez Perce stake race a rope race. Hry se od soutěží liší tím, že se v nich nedá získat mistrovský titul. Jedou se na čas.
Pro chovatele amerických plemen koní je také významná disciplína halter. Ta se ovšem nevztahuje jen na westernové koně, jelikož quarteři, painti a appaloosy, pro které se disciplína vypisuje, nejsou zdaleka jenom koně na western.

Plemeno vzniklo při práci na dobytčích stezkách a také v tradičních disciplínách rodea. V současnosti nastalo neuvěřitelné oživení čtvrtkařských dostihů, při kterých peněžité odměny daleko převyšují ceny při dostizích plnokrevníků. Následkem toho se objevuje snaha"zlepšit" quartera krví plnokrevníků a plemeno tak ztrácí svůj "buldočí! charakter.
Registr quarterů je dnes největší na světě a má kolem milionu jedinců.
Chov quarterů a anglických plnokrevníků postupoval na americkém kontinentě stejným tempem. Registr quarterů byl založen jako Americká asociace pro quartery v letech 1940 - 1941. Je to největší organizace sdružující chovatele jednoho plemene a má téměř čtyři miliony členů.
Rodiny honáckých koní: Existuje celkem dvanáct hlavních rodů quartera, jejichž kořeny tkví ve dvou nejdůležitějších hřebcích - zakladatelích tohoto plemene - byli to Janus a Sir Archy. Janus, kůň dovezený z Anglie, uhynul v roce 1780 a svým stejnojmenným synem založil velkou linii Printer, která je dodnes jednou z nejvýznamějších. Sir Archy, syn vítěze prvního anglického derby Diomeda, se podílel také na vzniku amerického jezdeckého koně. Od něj lze sledovat rody Shiloh, Old Billy, Steel Dust a Cold deck a také dva nejlepší a nejdůležitější plemeníky 20. století, Joe Baileye a Petera Mc Cue, jeho potomky.
Chod: tento kůň se stal dokonalým kovbojským koněm díky své rychlosti, vrozenému smyslu pro rovnováhu a hbitosti. Vyvinul se u něj nevysvětlitelný smysl pro práci s dobytkem, takže je na jezdci prakticky nezávislý. Říká se o něm , že se dovede "obrátit na čtyráku a ještě vám vrátí drobné."
Povaha: Avšak není to pouze exteriér, pro který je toto plemeno tak oblíbeno. Quarteři vynikají svou dokonale vyrovnanou povahou a inteligencí. Třebaže jim v krvi koluje krev jejich anglických a arabských předků, jsou velmi klidní a spolehliví. Snad právě proto, že jsou tak citliví, je velmi příjemné s nimi pracovat. I když jsou Quarteři temperamentní, jsou velmi lehce ovladatelní. Quarter horse je ideální kůň pro začátečníky. Od přírody není zlý, nekouše, nekope, neplaší se. Samozřejmě i mezi těmito koníky můžeme najít zvířata s určitými charakterovými vadami, které však ve většině případů mají podobu získaných zlozvyků způsobené špatným zacházením. Chovatelé, trenéři a jezdci si musí vždy uvědomit, že i když jsou quarteři vyrovnaní a klidní, jsou zároveň velmi citliví a zranitelní. Těžce nesou (po psychické stránce) hrubé zacházení s nimi.
Popis quartera:
Hlava: Hlava nemusí být dlouhá jako u anglického plnokrevníka, naopak je poměrně krátká a široká, s malým chřípím a mělkou, pevnou hubou
Nasazení hlavy: Hlava nasedá na krk v úhlu 45stupňů. Žuchvy nesmí být příliš široké, ale čelistní kosti naopak nesmí být nahoře úzké, aby nebylo omezeno dýchání.
Krk: Musí být dostatečně dlouhý a ohebný, neboť tento kůň pracuje s nataženým krkem a nízko nesenou hlavou. obloukovitý krk nebo tukový hřeben je nežádoucí.
Kohoutek: Hřbet tak vynikajícího jezdeckého koně musí mít dobře vytvořený kohoutek, posunutý dost daleko dozadu za ramenní kloub, aby byl dobrou oporou sedlu.
Záď: Mohutná svalnatá záď je široká a hluboká, což je pro tohoto důkladně stavěného koně typické. Těžká svalnatá stehna a bérce dodávají zvířeti robustní vzhled, jenž je pro plemeno typický. Ovšem kříženci s plnokrevníkem už mají tento znak silně potlačen
Zadní nohy: Zadní nohy jsou mohutné osvalené od hýždě a stehna až po silný skočný kloub.
Klouby: Holenní kosti jsou krátké a hleznem nízko nad zemí. Klouby se volně pohybují dopředu.
Koleno:Je velmi hluboko a při pohledu zezadu vystupuje pod kyčlí a nad lýtkovou partií. tvoří vlastně nejširší místo těla koně.
Spodní linie: Břicho je delší než hřbet a nikdy nesmí být vytažené ve slabinách(vysoukané), aby nenarušila souměrnost těla a spodní linie.
Zbarvení: Quarter horse bývá obyčejně ryzák, ale povolena je každá čistá barva. Strakatý kůň není povolen!
Výška: 152- 160cm. Někde se uvádí: 144,2-162,5cm.

Mustang

5. srpna 2008 v 9:57 | angel |  Koně

Mustang

Popis:

Zdivočelí domácí koně dorůstají dospělosti teprve po čtyřech až sedmi letech života. Na jaře a v létě rostou běžným tempem, ale na podzim a v zimě se růst témněř zastaví , neboťnemají tak velký přísun potravy. Za hladného počasí spotřebují veškerou energii na udržení tělesné teploty. Liší se podle exteryeru a podle něj lze také mnohdy poznat, která pokrevní linie převládá. Některá stáda mají hodně znaků společných s plemenem quarter, jiná se podobají spíše plnokrevníkům, arabům nebo plemenu morgán.Rozmanité je také zbarvení. V některých stádech žijí hlavně skvrnití jedinci, jinde se vyskytují převáženě hnědáci. Mustang má silné nohy, silnější než jaké najdeme u jiných koní. I kopyta jsou nadprůměrně silná, protože volně žijící kůň musí být schopen zvládnout bez podkov jakýkoli terénu.