Červen 2008

Pejsci 2

28. června 2008 v 8:45 | angel |  lovely
Obrázky - Pejsci: 1Obrázky - Pejsci: 2Obrázky - Pejsci: 5Obrázky - Pejsci: 6Obrázky - Pejsci: 7Obrázky - Pejsci: 4Obrázky - Pejsci: 6Obrázky - Pejsci: 7

Oči..

28. června 2008 v 8:41 | angel |  lovely
Obrázky - Oči: 2Obrázky - Oči: 3Obrázky - Oči: 4Obrázky - Oči: 5Obrázky - Oči: 6Obrázky - Oči: 7Obrázky - Oči: 8Obrázky - Oči: 8Obrázky - Oči: 1Obrázky - Oči: 2Obrázky - Oči: 3Obrázky - Oči: 8

Krajina...

28. června 2008 v 8:37 | angel |  lovely
Obrázky - Krajiny: 2Obrázky - Krajiny: 4Obrázky - Krajiny: 6Obrázky - Krajiny: 8Obrázky - Krajiny: 3Obrázky - Krajiny: 6Obrázky - Krajiny: 7Obrázky - Krajiny: 1Obrázky - Krajiny: 4Obrázky - Krajiny: 4Obrázky - Krajiny: 5Obrázky - Krajiny: 6Obrázky - Krajiny: 7Obrázky - Krajiny: 8

Cats..

28. června 2008 v 8:35 | angel |  lovely
Obrázky - Kočky: 1Obrázky - Kočky: 2Obrázky - Kočky: 3Obrázky - Kočky: 5Obrázky - Kočky: 6Obrázky - Kočky: 8Obrázky - Kočky: 1Obrázky - Kočky: 2Obrázky - Kočky: 3Obrázky - Kočky: 5Obrázky - Kočky: 6Obrázky - Kočky: 8Obrázky - Kočky: 1Obrázky - Kočky: 2Obrázky - Kočky: 7Obrázky - Kočky: 6

Fantazie...

28. června 2008 v 8:32 | angel |  lovely
Obrázky - Fantazie: 4Obrázky - Fantazie: 6Obrázky - Fantazie: 1Obrázky - Fantazie: 2Obrázky - Fantazie: 4Obrázky - Fantazie: 6Obrázky - Fantazie: 2Obrázky - Fantazie: 7Obrázky - Fantazie: 4Obrázky - Fantazie: 3Obrázky - Fantazie: 5Obrázky - Fantazie: 8

dĚTI..

28. června 2008 v 8:29 | angel |  lovely
Obrázky - Dĕti: 1Obrázky - Dĕti: 2Obrázky - Dĕti: 3
Obrázky - Dĕti: 6Obrázky - Dĕti: 7Obrázky - Dĕti: 8Obrázky - Dĕti: 1Obrázky - Dĕti: 2Obrázky - Dĕti: 3:D:D:D:D
Obrázky - Dĕti: 4Obrázky - Dĕti: 5Obrázky - Dĕti: 6Obrázky - Dĕti: 7Obrázky - Dĕti: 4Obrázky - Dĕti: 5Obrázky - Dĕti: 8Obrázky - Dĕti: 3

sRdCe

28. června 2008 v 8:22 | angel |  lovely
Obrázky - Srdce: 4
Obrázky - Srdce: 7
Obrázky - Srdce: 8
Obrázky - Srdce: 1Obrázky - Srdce: 2Obrázky - Srdce: 3Obrázky - Srdce: 7Obrázky - Srdce: 1Obrázky - Srdce: 4Obrázky - Srdce: 5


Piercing

27. června 2008 v 20:04 | angel
Piercing je hodně moderní záležitost a ač si myslím, že jeho originalita pomalu klesá, je stále spousta z nás, kdo si rád tělo nějakou náušničkou navíc ozdobí. Mezi nejčastější a nejrozšířenější patří piercing ucha, hodně oblíbený je u žen piercing pupíku, odvážnější z nás mají piercing v obličeji a ti největší fandové titanových ozdobiček jdou i do piercingu genitálií. Pokud zrovna přemýšlíte o nové náušničce a nemáte ještě jasno, kam ji dát, dobře si promyslete, jestli vám nebude vadit v zaměstnání (né každý šéfík je tolerantní k propíchnuté bradě a obočí :), pokud to snesou vaši rodiče (mladší 18 let budou ve studiu potřebovat písemný souhlas rodičů), zda jste skutečně rozmyšlení a nebudete chtít po týdnu piercing vyndat (chvilku trvá, než se dírka po něm alespoň trošičku zacelí a v době hojení se ani nedoporučuje piercing vyndavat!). Na piercingu nešetřete, svěřte se do zkušených rukou odborníků, rozhodně nedoporučuji zkoušet si propíchnout pupík nebo jazyk doma.
Je to hodně individuální, ale nejméně bolestivý je asi bolí piercing uší, pupíku, nosu, obočí. Samozřejmě, že pokud někdo nesnáší jehly a omdlévá i při braní krve, bude to snášet hůř a měl by to předem říct tomu, kdo mu piercing dělá. Trochu více bolí piercing brady (zejména když se protahuje kulička). Piercing v obličeji se poměrně rychle hojí .Piercing pupíku se hojí déle, ale dá se to v pohodě snést, navíc by se měl dělat v zimě, takže pod oblečením nikdo nic nevidí. Nejbolestivější a nejdéle hojící se, je určitě piercing genitálií. Piercing je slovo z angličtiny a znamená propíchnout. A propíchnout lze dnes skoro cokoli. Náušnice, které se pro piercing používají jsou nejčastěji z chirurgické oceli nebo z titanu, vyvarovala bych se stříbra a jiných kovů (na nikl rovnou zapomeňte), může dojít k infekci nebo alergii apod. Na trhu jsou k dispozici i další možnosti, např. silikonové okrasy, jež se navlékají na kuličky, dále kuličky s vsazenými kaménky, s materiálem, jež reaguje fluorescencí, či svítí při UV záření (diskotéky).
Takhle by ste chtěli vypadat?
nebo takhle??
síla co?

AnOrExIe

27. června 2008 v 20:01 | angel

cO To Je aNoReXiE??

Anorexie či mentální anorexie je duševní nemoc spočívající v odmítání potravy a zkreslené představě o svém těle. Spolu s bulimií se řadí mezi tzv. poruchy příjmu potravy.
Mentální anorexie začíná nejčastěji ve věku mezi 14-18 lety života, ale může se objevit dříve i později. Často začíná jako reakce na nějakou novou životní situaci či událost, se kterou se daný jedinec nedokáže vypořádat (přechod na střední či vysokou školu, rozvod rodičů, úmrtí v rodině apod.).
Pro anorexii je charakteristické snižování hmotnosti úmyslně vyvolané daným jedincem, které vyvolává jednak snižováním příjmu tekutin a potravy, dále zvyšováním energetického výdeje (cvičení), z dalších prostředků jimi využívanými je vyprovokované zvracení, průjmy či užívání anorektik a diuretik.
Anorexií trpí většinou ženy, ale jsou známy i případy, kdy touto nemocí onemocněli muži.
Historie
Nezdravé hubnutí bylo posedlostí i císařovny Alžběty Bavorské (1837-1898), známé pod přezdívkou princezna Sissi - nikdy se nepřehoupla přes 55 kg, držela drastické diety - jedla jen ovoce a pila šťávu ze syrového masa, nosila přehnaně utažené šněrovačky -poté se dokonce do korzetů nechávala zašívat a veškerý volný čas naplňovala sportem. Sissi si údajně nikdy nesedla, ani ve svých pokojích neměla židle, a při hostinách se používala zvláštní klekátka. Brigitte Hammannová, která napsala její životopis doslova uvádí, že Alžběta Bavorská vykazovala veškeré znaky mentální anorexie. Váha 55 kg, která je uvedena výše, je nejvyšší váhou, jíž při 172 cm dosáhla (většinou se její váha pohybovala mezi 44-48 kg). Váhu si kontrolovala 3× denně. Tento stav navodil neuspokojivý manželský a společenský život, který Alžběta vedla; nároky, které na ni byly kladeny, a rovněž i její rodinné předpoklady.

Projevy

Aby se tato porucha dala diagnostikovat, musí být splněná tato kritéria (podle mezinárodní klasifikace nemocí MKN 10):
  • Úbytek hmotnosti (nebo u dětí chybění přírůstku hmotnosti) minimálně o 15% oproti tělesné hmotnosti normální pro daný věk a výšku nebo BMI index je 17,5 a méně
  • Hmotnost si pacient/pacientka snižuje sám/sama dietami, vyprovokovaným průjmem, zvracením, užíváním anorektik, diuretik, laxativ
  • Vnímání sebe sama jako příliš tlusté/tlustého, přetrvávající strach z tloušťky, zkreslených představách o vlastním těle
  • Výrazná porucha hypotalamo-hypofyzo-gonadální osy projevující se u žen amenoreou, u mužů ztráta libida a potence
  • Při začátku před pubertou je tato opožděna či zastavena
  • ztráta menstruace, nespavost, nesoustředěnost
Primární projevy jsou odmítání potravy či v případě nemožnosti odmítnutí (nemoc je často tajena) následné vyzvracení potravy, jedním z častých (nikoli zákonitých) projevů je i sklon k extrémnímu sportovnímu nasazení.
Sekundárními projevy (důsledky):
  • Metabolismus - snížená hladina draslíku, edémy, metabolická alkalóza
  • Gastrointestinální trakt - hypertrofie příušních žláz, zpomalené vyprazdňování žaludku, zácpa, zaněty slinivky břišní
  • Kardiovaskulární systém - Bradykardie, hypotenze, srdeční arytmie
  • Hematologické problémy - Anémie, trombocytopénie, hypercholesterolémie
  • Kožní - Suchá, prakající kůže, mozol na dorzu ruky(vyvolání zvracení)
  • Plicní - záněty plic (vdechnutí zvratků)
  • Zubní - zvýšená kazivost zubů, periodontitis
  • CNS - atrofie mozku, poruchy paměti
  • Neurologické - křeče, svalová slabost
  • Reprodukční - amenorea, infertilita
Kromě mnoha fyzických problémů se oběvuje také řada problémů psychických
  • pocity smutku, osamocení, zoufalství, bezmoci, deprese
  • sebevražedné sklony - sklony k sebepoškozování

V extrémních případech může vést porucha přímu potravy mentální anorexie a bulimie až ke smrti.

Související jevy

  • Bulimie má s anorexií velmi těsný vztah - velmi často jedna z těchto nemocí vede k druhé či dojde k jejich koexistenci
  • Porušená kontrola impulzů - sklony k sebepoškozování a sebevražedným pokusům, alkoholismus a abuzus drog
  • sebevražda je druhým nejrozšířenějším důvodem úmrtí (hned za vyčerpáním organismu či jím způsobené polymorbiditě)
  • Deprese - lidé trpící anorexií mohou mít často sklony k depresi
PÁR OBRÁZKŮ:
Tohle by jinak bylo mooc krásná slečna ale podívejte jak vypadá!?
chodící kost a kůže...fuj..:(

Zajímavé obrázky...2

23. června 2008 v 18:15 | angel |  lovely
klikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázkuklikněte pro zobrazení původního obrázku

Zajímavé obrázky...

23. června 2008 v 18:07 | angel |  lovely

Příběh 3

20. června 2008 v 18:57 | angel |  Ti odsuzovaní a mnou podporovaní..
Tři sekundy
Všude šero, jen světlo pouličních lamp se dralo úzkým oknem do podkrovního pokoje a mírně ozařovalo jeho stěny. Venku poletovaly sněhové vločky. Co chvíli měnily směr, jak si s nimi vítr pohrával. Chlapec seděl na staré rozvrzané židli, ruce mu spočívaly na těžkém dubovém stole. Jen oči mu zářily do tmy. Dýchal rychle a pravidelně, za krkem ho mrazil studený pot. Triko se mu nepříjemně lepilo na záda. ... Neustále sekýrování, kibicování, nenávidím to. A oni to dobře vědí. Snad proto s tím nikdy nepřestanou, budou pokračovat do té doby, než se z toho zblázním. Pořád otravují se školou. Jsem snad Einstein a Lenin byl stejně blb. A učitelé jsou taky, když mi neustále opakují ten jeho prý památný slogan. Jak to bylo. No ano. Učit se.... a pak to ten hlupák ještě třikrát zopakoval. Už odmala si pamatuji: "Už spíš?" To mě nehorázně vytáčelo. Snad si mohu jít spát kdy chci... To ona nepochopila. Otec? Nikdy se mnou nebyl, když jsem potřeboval povzbudit. Jako na tom památném postupovém zápase. Nakonec jsem se musel místo otci se svými zážitky zpovídat správkyni. Přítelkyně mě samozřejmě opustila, no co, říkala, našla jsem si lepšího. No co říkal jsem já, tak ať. Vevnitř mě to ale žralo a žere pořád....
"Už spíš broučku?" "Ještě ne, ale už brzy..."

22:21:22
Jeho ruce se neustále zmítaly po desce stolu. Nervózně si hrál s prsty, až něco nahmatal. Ruce se mu zachvěly. Ve světle probíjejícím se z ulice do šedého pokoje se zaleskl chladný kov. Třesoucí se rukou předmět dopravil až k pravému spánku. Ta věc mu sice na okamžik podklouzla po upocených vlasech, ale druhou rukou vše zachránil a nasměroval předmět do správné polohy.
"Už spíš dítě?" "Ne, ještě ne, ale už za chvilku..." Stiskl spoušť.

22:21:23
Kulka se v hlavni zběsile roztočila a těšila se, jak své lesklé zuby zakousne chlapci přímo do toho jeho mladého spánku. Zornice rozšířené jako kočka hledající ve tmě svojí kořist. V židli absolutně rovně až prkenně jako voják nastoupený před velitelem. Kulka už se dotýkala chlapcovy hlavy, prohýbala jemně jeho lebku potahující kůži. ...Už je to tady. Konečně budu mít pokoj. Klid. Ano, to je přesně to, co jsem celou dobu chtěl. Nic jiného jsem si nikdy nepřál tolik, jako mít trochu času jen pro sebe. Žádné protivné matčino ječení, ani otcovy ubohé připomínky k jeho vzhledu. Vzpomněl si na Vánoce. Vánoce, které s rodiči trávili. Pamatoval si svoje lesklé oči, když viděl na stromečku zapálené prskavky a hromadu dárků pod ním. Pamatoval si, jak ho matka utěšovala, když šel první den do školy. Před očima viděl, jak jí pláče do náruče, ale dodala mu sílu, aby to zvládl. Vlastně vždycky ho podporovala ve všem, co dělal. I v absolutních hloupostech. Vždy byla na jeho straně. Otec se staral, na to nesmí zapomenout. Dřel se jako kůň. Bral dvojnásobné směny, aby uživil rodinu. Vlastně pro nic jiného než pro rodinu nežil. Znova viděl, jak rozbaluje dárky. Strhává balicí papír, radostně zavýskne, ohlédne se a spatří roztažený úsměv rodičů od ucha k uchu. Nechci umřít. Sakra já nechci umřít!!! V oku se mu začínala tvarovat slza. Než se ale stačila zformovat do řádné kapky, kulka se zahryzla do masa. Proletěla skrze mozek a když vylétala z chlapcovy hlavy, utrhla a vzala s sebou kus lebky. Krev se rozstříkla po pokoji do rudého vějíře. Hlava s tupým nárazem dopadla na stůl. Oči otevřené, vyděšené i unavené zároveň. I křečovitý trhavý pohyb ruky, poslední známka chlapcova zpackaného života, ochabl. V ovzduší se vznášel pach střelného prachu a kyselý odér krve.
"Už spíš chlapče?" "Ano, už spím. A prosím tě, až budeš odcházet, zatlač mi oči..."
ZDROJ:http://emo.aceweb.cz/

Příběh 2

20. června 2008 v 18:56 | angel |  Ti odsuzovaní a mnou podporovaní..
SEBEVRAŽDA?
Už jste někdy přemýšlely nad tím že byste kvůli lasce - někomu komu říkáte zázrak, si vzaly život? Nebo kvuli škole - té zatracené cvokárně, ve které nas spiš mučí než učí? Nebo jen proto, že vás už nic nebaví? Ano, koho by to někdy nenapadlo... Ale přemýšlel nekdy někdo nad tím, že i ta láska, která nam připadá věčná a škola která nam připadá nesnesitelná jednou přejde? Že jednou najdeme protějšek, který nám bude vyhovovat a bude nás mít rád? Člověk stojí s žiletkou v ruce a říká si: "teď už konečně, zbavím se věčných problémů, starostí, bolesti." Ale zárověň i o slastí, zábavy a navíc ztratíme lidi, které tolik milujeme. A proto když člověk zařezává žiletku do ruky, v hloubi duše ví, že způsobil tu největší bolest, ale zdaleka ne sobě, jak těm kteří ho milují a dýchali by za něj - rodiče, přátele, lásky ...nebo možná taky ne, ale tohle je moje představa, moje úvaha a myslím, že nejsem daleko od pravdy.
Jeden kamarád nad "tím" bohužel vážně přemýšlí...

"Sebevražda je určitý řešení." Toto zastávám i já. Do 13 let jsem žil s otcem alkoholikem. Uměl se jen opít a dojít domu, vzbudit mě, zmlátit mě, vzbudit sestru, donutit nás jít do obýváku a koukat se jak on mlátí matku. Sestru ale nikdy neuhodil a to je jen dobře. Zažívali jsme to 2 krát až 3krát týdně. Pak se rodiče rozvedli mě bylo 13 a sestře 10. Matka se změnila. Střidala chlapy jako ponožky. Teď si teda jednoho našla. Jsou spolu rok, ale on mi řekl, že matku v lete opustí. Prý neni chlap pro ní. Ale je tak hodnej, že jí pomůže dát barák do pořádku (matka nedávno koupila starej rodinej dům) a pak že odejde že jí má natolik rád, že prostě nemůže jí nechat samotnou. Mě vyhodili ze školy. Matka mě vyhodila z baráku. Teď mě sice vzala spět, ale už mi řekla, kdy mám opustit byt. Matka každou chvilku přijde, že se jí ztratili peníze. Je to tak že já už si začínám myslet, jestli neni psychycky nemocná. NAposledy to bylo prej posledních 500 kč co měla až do výplaty. TAkže u nás to vypadá následovně. Neni tady nic k jídlu, prostě se nejíé matka si koupí něco v práci, a sestra se nají ve škole na objedě, ale jinak doma nic neni prostě nic. Včera dokonce přišla domu a sestře řekla, ať zhasne, že nemá peníze když jí je krademe a že si nemůžeme dovolit svítit. Prostě na nic. K tomui sestře zakázala studovat. Její majetek je odhadnutý na 1 500 000, ale pořád jsme chudí. :-( Podle ní ano. Já jsem začal chodit k psychologovi. Né kvůli tomu, že bych to psychycky nepobral, ale kvůli tomu, že mě vyhodili ze školy. Ředitel si totiž myslí, že mám poruchu chování. podledních 6 let to prostě stojí za houno. Nemám na to se zabít, ale nezáleží mi na tom, jestli zemřu. Je mi to jedno. Jestli zemřu, tak se to prostě mělo stát. Je mi to jedno do té míry, že jsem se polil benzínem a zapálil. uděšlal jsem to jenom proto, že jsme se nudili, tak jsem vzal kameru, polil se zapálil a natočil to. Je mi to opravdu jedno jestli chcípnu. Nikdy nikoho nebudu soudit, jestli má právo na sebevraždu. to ať si rozhodne každý sám. "Sebevražda ej to nejsilnější co může člověk udělat, ale zároveň i to nejslabší" Tohle mějte na paměti, a skuste se nad tim zamyslet. Jakub

Příběh 1

20. června 2008 v 18:55 | angel |  Ti odsuzovaní a mnou podporovaní..
Chybíš mi… pár písmenek co sama o sobě nic neznamenají, a přesto…když se dají dohromady, srdce se ozve propukající bolestí. Kolikrát jsem se o něco snažil, i když jsem věděl, že to stejně nikdy nebude takové jaké bych chtěl. Už tolikrát jsem narazil na překážky, a i když s obtížemi ,ale přesto jsem je zdolával.. jenže teď se cítím.. prázdný.. ze zrcadla na mě kouká člověk, kterého nedokážu poznat. Jsem sám sobě cizí, kdo je ten kluk? Koukám na sebe, a říkám si, jak jsi mě někdy mohla mít ráda.. teda.. jestli jsi mě vlastně měla někdy ráda.. víš, bylo mi s tebou krásně.. Tvé polibky, tvá objetí.. Tvá slova.. ale co se to děje teď.. jsme stále spolu, ale přesto jsme od sebe vzdáleni.. mezi námi leží celý oceán nevyřčených pocitů.. slova se zadrhla někde v meziprostoru.. Hledíme si do očí, jako dva cizí lidé co se milují.. milují? já Tebe miluji.. žádný člověk není bez chyb, a proto by se lidé měli naučit žít jak se svými, tak i s chybami ostatních.. já vím jaké máš chyby, vím že mě strašně bolí Tvé chování.. vím, že jakmile se něco stane, přijdou další lidé a budou mi to vyčítat, lidé kteří stojí při Tobě, i když jsou to moji blízcí.. nechápeš má slova? Já taky ne, nedokážu je pochopit a ani nechci.. poznal jsem, že někdy je lepší nesnažit se něco pochopit.. někdy je lepší mlčení.. nechci Tě ztratit.. ze své lásky postavím most přes tu řeku co mezi námi stojí, holýma rukama budu každý den od rána do večera, cihlu po cihle stavět náš most života.. chceš? Prosím, řekni něco.. otevři ústa, i když Tě neuslyším, protože nám v tom brání, naučím se odezírat.. Otevři své oči, a já se do nich ponořím a budu hledat odpověď na své otázky.. Otevři mi své srdce a všechno bude jako dřív.. Miluji Tě.. Otevři dlaně, a ukaž mi mou cestu...
Emo smutek
Láska… Je těžké mluvit o něčem co už jen při vyslovení bolí. Pak jen rozvést větu, aby druhý pochopil co nás vlastně trápí. Říct do očí nebo napsat na papír, proč to je tak složité. Druhý si řekne nic na tom není, však také o tom nic neví. Ve světě není Empatik, který by nahlédl do naší duše a podal nám pomocnou ruku z bolesti a trápení. Často přemýšlím proč tu jsme, má to nějaký smysl? Jen se trápíme a lámeme druhým srdce.. Trápí mě láska. Někdy tak krásná jako chuť bonbonu. Tak sladká a stejně mizivá až po ní zbude jen lechtivá nasládlá chuť po požitku, která se vypaří stejně rychle jako přišla. Stála mi za to? Co mi po ní vlastně zbylo? Jen hrstka vzpomínek, které výčitkami tíží mou mysl.
Ženy jsou však jako ona, drží si nás, laskají a pak vymění za jiného. Netvrdím že muži jsou jiní, netvrdím snad že nejsou i výjimky, které jako jediné zvelebují svět. Chci jen říct že v životě jsou chvíle, kdy vám někdo chybí tak moc, že byste ho chtěli vytáhnout ze svých snů a skutečně ho objímat. Ale jak to máte udělat když realita je tvrdší a ten, který ještě včera vám vyznával lásku, se na vás dnes dívá s opovržením. Člověka to donutí k zamyšlení. Nikdo neví, co se stane, po tom co udělá nějaké rozhodnutí a i kdyby věděl že je správné, nemůže říct ani vědět kolika lidem jím může ublížit.
Odpustil jsem ji všechno, čím mi kdy ublížila, ale nemohu odpustit sobě. Já se teď snažím se vším smířit. S tím, že štěstí vám z dlaně uletí než se nadějete, když jej máte, udělejte vše pro to, aby jste o něj nepřišli. Tolik bych si přál vrátit čas a svoji princeznu mít navždy. Snad jednou, někdy k nám bude osud příznivější a více nakloněn...

Jak být EmO?

20. června 2008 v 18:53 | angel |  Ti odsuzovaní a mnou podporovaní..
Emo pravidla nejsou! To by jste si měli sakra uvědomit. Proč by měl mít nějaký životní styl pravidla. Vždyť to ani není možné. Životní styl znamená to co každý den žijeme, jaké máme názory, co děláme ve volném čase, s jakými lidmi trávíme svůj život. A podle toho se můžete zařadit do určitého životního stylu. Slovo zařadit ale nesmíte brát doslovně. Někdo má rád diskotéky a uplá trička, tak je třeba technař. Ale neexistují žádné technařské pravidla.
A stejně tak je to i s emo stylem. Někomu se líbí žít emocionálně, tak je prostě emo. Ale i přesto, že emo nemá pravidla, můžeme emaře (ne emo pozéra) poznat podle určitých znaků. Emo uznává jakýsi životní styl a názory. Chce ovlivnit společnost, aby se chovala etičtěji a hummáněji - hlavně potom vůči zvířatům a přírodě jako takové. Proto se zajímá o politiku, ekologii a morální zásady. A i proto je zde snaha stát se sXe (SxE), což znamená "straight edge" - žádné drogy, tabák, alkohol (někdy třeba i kofein) a hlavně být veganem či vegetariánem. Také je tu samozřejmě silný " kult " DIY (nebo-li "Do It Yourself"), který spočívá ve vyrábění si různého oblečení, doplňků a pod. různými technikami. Prostě je to snaha být, co nejméně závislý na konzumní společnosti, což je v undergroundu vcelku předpokládaná záležitost. To by tak zhruba bylo k tomuto životnímu stylu.


//

emO-make up

20. června 2008 v 18:52
EmoEmo
Pro EMO make-up jsou typické silné oční linky a výrazné oční stíny, tak jak to vidíte na většině fotek. Jaké barvy vyberete je jenom na vás, pro linky jsou oblíbené černá nebo modrá, pro stíny jakákoliv, ale hlavně výrazná. Řasenku můžete zvolit také jakoukoliv, hodně EMO girls dokonce používá výrazné umělé řasy. Nemá moc cenu to dále rozebírat, nechám make-up na vaší fantazii. Pro inspiraci se podívejte na pár videí...

EMO-ÚČESY A VLASY

20. června 2008 v 18:51 | angel |  Ti odsuzovaní a mnou podporovaní..
EMO-UČESY A VLASY
Emo
Emo vychází z punku, a proto jsou i účesy blízké punku. Pravidla pro účesy nejsou, stejně jako pravidla pro oblečení a apod. Emo kids se prostě řídí svými pocity a emocemi. Proto emaři často nosí patku. Zakrývají si půlku obličeje (jedno oko) jako výraz odproštění se od komerční společnosti nebo nechuti vidět naplno ten "špatný" svět kolem.
Nemusí tomu, tak být vždy. Emaři patky nosit nemusí. Pokud chcete hezký účes můžete se jít inspirovat moderními účesy 2008.

EmO oBlÉkÁnÍ a ObLeČeNí

20. června 2008 v 18:49 | angel |  Ti odsuzovaní a mnou podporovaní..
Emo
EMO OBLÉKÁNÍ A OBLEČENÍ..
Emo oblékání je stejné jako styl samotný - emocionální a originální. Emo kids se neřídí žádnými pravidly, nosí to co se jim líbí a to co jim sedí k náladě. Pokud mají špatnou náladu, můžete je vidět v oblečení tmavém. Emo oblečení ale není jen o tmavých barvách! To by přece bylo strašný! Když mají emaři dobrou náladu a jsou veselí, poznáte to, protože se vesele oblékají. Mají výrazné pestrobarevné oblečení. Na každém tričku uvidíte jasné barvy - bílá, červená, ostře zelená. Trička jsou často pruhovaná, ale nebývá to pravidlem.
Dnešní emo oblékání je ovlivněno pozéry, kteří absolutně netuší, co pravé emo znamená. Někde jen viděli, že někdo kdo nosí černou patku, tváří se jakoby zrovna umíral. Ale to nejsou emaři. To jsou jen pozéři! Ty k emu nepatří a nemají co mluvit do emo oblékání. Takže se nenechte ovlivňovat nějakými pravidly či pozéry, ale oblékejte se jak budete chtít.
//<![CDATA[ function autor() { if ((document.comments.nick.value == "Nightmare") || (document.comments.nick.value == "Fondil")) document.getElementById("autor1").innerHTML = "<strong>Heslo:<\/strong><\/td><\/tr><tr><td><input name=\"heslo\" type=\"password\" value=\"\" size=\"20\" />"; } //]]>

Kde hledat emo lidi??

20. června 2008 v 18:45 | angel |  Ti odsuzovaní a mnou podporovaní..

Kde hledat emo lidi?

26.prosinec 2007 - by Nightmare
Člověk je sice tvor společenský, ale emo ne! Tedy občas je ale dobře zajít do společnosti a ukázat se. Tady máš pár tipů na místa, kde se lidé vyznávající emo styl nejčastěji zdržují:
  • obchody s hudebninami - jj hudba, to je to co emaře zajímá, ovšem málokdy si tu něco koupí, mají přece internet!
  • v obchodních galeriích, na ulicích - většinou je poznáš podle nápaditého oblečení a pohazování hlavou, aby si spravili vlasy padající do čela
  • knihovny - emo lidičky bývají často intelektuálové a rádi (a často) čtou různé manga komiksy a sledují anime
  • za počítačem - servery typu MySpace.com nebo VampireFreaks.com jsou plné emařů, stačí si najít jen toho nejvhodnějšího!
  • na koncertě - koncerty jsou samozřejmě skvělým místem k potkání emařů
  • ZDROJ:http://emo.aceweb.cz/

    //<![CDATA[ //]]> NetAgent
    //<![CDATA[ //]]> NetAgentNetAgent